Jezevčíkovy stránky
Jezevčíkovy stránky
24.5.2003 proběhla v českém krasu akce nazvaná Evropský den parků. Byl to pěší pochod. Na jeho začátku dostal každý kartičku se seznamem míst, kudy vedla trasa, a mapku. Sraz byl na Karlštejně před poštou. Trasa pak dále vedla přes lomy Amerika až k místu zvanému " Svatý Jan pod skálou".
Vydal sem se tedy na pochod i s partou lidiček z Nyxu. Původně plánovaný sraz na 9:00 se trošku zpozdil, tak že jsme vyrazili až v 9:45. To už pěkně svítilo sluníčko a Homolkovic rodina byla již dávno na pochodu. První zastávka byla na Hradě Karlštejně, kde jsme dostali také první razítko do kartičky. Tam nám rozdali lístečky z otázkama, aby prověřili naše znalosti. Měli jsme odpovědět na pár otázek. Jak to dopadlo raději nebudu uvádět. Pokračovali jsme k Dubu sedmi bratří, kde jsme se trošku posilnili dobrým jídlem a pitím. Po odpočinku jsme putovali dále až do závodu Lomy Mořina. Tam jsme dostali další razítko do kartičky a vytáhli si teplejší oblečky a baťerky. Další úsek trasy jsme totiž procházeli štolami, kterými jsou spojeny jednotlivé lomy závodu. Podzemní část trasy byla dlouhá asi 1,5 km. Teplota byla kolem 7 - 10 stupňů, tudíž trochu zima na to jak bylo venku krásně.
Na některých místech jsme se zastavovali a průvodce nám vysvětloval kde vlastně jsme a co je tam zajímavého. Toto je vrátek v Malé Americe. Jak vidíte ani zdatný hasič s ním nehne.
Nejzajímavější místo je snad tahle Hágenova studánka a nad ní zavěšený gong. K tomuto místu se vážou různé pověsti.
K tomuto místu zbývá jen dodat pro ty co jsou neznalí, že zazvonění na tento gong se může státi člověku osudné. Většinou do jednoho roku stane se mu neštěstí. Ten kdo bloudí po štolách častěji, může sem tam zahlédnout tuto postavu, ze které běhá mráz po zádech. Jen pozor na to, aby ta postava nezahlédla také vás!
Štoly jsme opouštěli přes Pustý lom po žebříku. Pěkně po jednom šplhali jsme se nahoru jako mravenečkové. O to aby někdo nespadl dolu, se starali opět hasiči.
Homolkovic rodině to sice dělalo menší potíže, ale nakonec to zvládli také. Jen dětičky byly nějak rozmrzelé a neustále opakovaly že už je nikdo do toho svinstva nedostane. Padaly i mnohem sprostější slova, ale Ty zde uvádět nebudu.
Když jsme opustili Ameriku, vydali jsme se k Solvajovým lomům, cestou plnou pampelišek.Tam jsme se svezli důlní mašinkou. Sice jen po povrchu a ne pod zemí, ale myslím že to nikomu nevadilo. Následně jsme si prohlédli i jednu štolu s exponáty.
;Ze Solvajových lomů jsme šli dále na Svatojánskou skálu, kde byl krásný výhled, na celé okolí. Tam jsme pořídili pár zajímavých fotek, pojedli jsme opět a šli do cílového stanoviště " Svatý Jan pod Skálou". Tam na nás čekalo občerstvení v podobě párků a chlebů. Taky tam tekla studená voda, což nám v tom parnu přišlo velice vhod.